Poselství snů

Sny... máme je všichni. Někdy si je pamatujeme a jindy by jsme se třeba i vsadili, že se nám nic nezdálo. Kde se ale berou a co znamenají? Takové otázky si lidé kladou již od nepaměti.

Původ snů se pravděpodobně skládá z více "zdrojů". Za prvé to jsou střípky našich každodenních prožitků. Mozek, když se uložíme ke spánku, zpracovává a třídí obrovské množství informací, situací, prožitků, pocitů, nápadů - prostě všeho, co nás za celý den potkalo. Některé věci jsme možná vědomě ani neregistrovali, jiné jsme si na chvíli uložili do krátkodobé paměti a něco z toho se nakonec dostalo i do té dlouhodobé, která souvisí s nevědomím. Ve spánku pak mozek tyto informace třídí, porovnává a uchovává pro další "použití". Ty informace, které souvisí s emocemi (tzv. emoční paměť) se obecně ukládají a vybavují mnohem lépe, než informace, které nemají emocionální náboj. Pokud se tedy sen týká něčeho reálného, co víme, že jsme prožili, dá se poměrně lehce vyvodit, co se nás skutečně "dotklo". (Pozornost byste měli věnovat především snům, které jsou tzv. "opakovací" - ty, které se vrací a "točí"  stále okolo jednoho tématu.)

Další částí, která se významně podílí na tvorbě snů je část archetypální. To je to místo v nevědomí, které pracuje především s obecnými symboly (dítě, matka, slunce, oheň...) a dotýká se též našich vrozených instinktů. Ovšem symboly, byť jsou univerzální, mohou mít pro každého trošku jiný "nádech". Jinak si sen o bouřce vysvětlí člověk, kterému se nedávno přehnala domem povodeň a jinak Afričan, čekající na období dešťů, jako na spásu. Déšť totiž může symbolizovat jak pláč, smutek, chmurné období, tak i plodnost, nebo obnovu.

Až dosud bylo součástí snů to, co pravděpodobně (byť takto zjednodušeně) všichni známe. 

Jenže další nedílnou součástí našich snů jsou poselství, která nám posílá naše duše. Často se snažíme něco, co nás v životě trápí, nebo tíží někam "zasunout" a dělat, že to neexistuje. Ovšem naše duše se tak lehce ošálit nedá a věci, které by bylo dobré řešit (abychom se cítili dobře a vyrovnaně) nám posílá zpět v podobně snů, nočních můr a pod. Duše s námi ovšem komunikuje "naším jazykem" tak, aby pro nás při troše snahy bylo možné poselstvím porozumět. Může používat různá (a jen pro nás logická) připodobnění, metafory, nebo vzpomínky na prožité události z minulosti, které mají nějakou spojitost se současností. Někdy se nám podaří tyto snové informace rozluštit a jindy ne, nebo se o to ani nesnažíme a mávneme nad nimi rukou. Přitom sny a kvalita spánku velmi úzce souvisí s tím, v jaké emoční pohodě se nacházíme, a jak se v životě cítíme.

Pak je tu další "část" snů a to je komunikace se zemřelými, kteří se nám snaží něco říci, stejně tak jako naši andělé strážní, nebo duchovní průvodci a ochránci. Bytosti v těchto snech také mohou mít podobu zemřelých osob (tak, jak si je pamatujeme), které k nám mohou promlouvat, popřípadě se na nás budou jen dívat (mohou se vznášet, nebo být zahaleny zářivým světlem apod.). Často člověku dodávají odvahu, utěšují ho, říkají mu, že na své problémy a starosti není sám, a že TAM, za "oponou" je jiný svět - slunečný, světelný, plný lásky a porozumění. Někdy může jít ale i o varování, nebo dobře míněnou radu. Takovéto sny většinou zanechávají v dotyčné osobě velmi silný emocionální dojem. 

No, a pak tu máme sny tzv. lucidní - tedy ty, při kterých si snící uvědomuje, že spí a může svůj sen vědomě ovládat. Tyto sny mohou být samovolné, nebo je možné určitým tréninkem vyvolat. V takových snech je možné létat, dýchat pod vodou, vypadat jako někdo jiný, můžeme se zvětšovat (zmenšovat) cestovat různými světy, dimenzemi a galaxiemi, neplatí zde pozemské přírodní zákony.... prostě nic zde není nemožné...

Tedy tento "mix" možných tvůrců snů (a možná i něco navíc) nám noc co noc vytváří sny, ze kterých si sem tam něco pamatujeme. Někdy nic, někdy malý zlomek a jindy na sen myslíme celý den.

Ale jak pochopit, co nám chce daný sen říci?  Nejsnadnější je uvědomit si, nakolik se sen shoduje s naší realitou. Pokud vidíme souvislost, pak je dobré si přiznat, nebo připustit, že se nás určité události prostě hluboce dotkly a uvědomit si, zda je možné tomu příště předejít, popřípadě jaké si z toho vzít ponaučení. Pak je tu složitější část... a to, kdy k nám duše (či nevědomí) promlouvá v podobě mýtů, pohádek, archetypů, legend, symbolů... Tady je nejvhodnější popřemýšlet sám za sebe, co pro mě například znamená medvěd, který mě honil - ne, správně pravděpodobně se nebude jednat o medvěda jako takového, ale například o nepříjemného šéfa. Pokud se topím, padám, nebo dusím - čeho je na mě moc, v čem se už topím, kde ztrácím půdu pod nohama, v čem si nejsem jistý, co mě "dusí", kde se necítím dobře? Je možné se podívat do snáře, ale mnohem užitečnější je začít přemýšlet, jak obsah snu může souviset se mnou, mým životem, mými strachy a obavami. Důležitá je ona "hra mysli", která nás může o mnohé obohatit a také nám umožňuje odkrýt o sobě něco nového!